Kolagen pod tlakem: únava, bolest a hypermobilita pohledem rehabilitační lékařky

V ambulanci se s tím setkávám téměř denně.

Pacient přichází s bolestí kolena, Achillovy šlachy nebo ramene. Popis bývá podobný:

„Na začátku to bylo v pořádku. Pak se to najednou zhoršilo.“

Jenže ono „najednou“ má často svou logiku. Obtíže se mohou objevit ve chvíli, kdy zatížení překročí aktuální kapacitu svalů, šlach, vazů nebo dalších struktur pohybového aparátu.

Významnou roli přitom hrají únava, rychlost návratu ke sportu, regenerace a u některých lidí také hypermobilita.

Proč se problém často projeví až na konci tréninku

Na začátku pohybu bývají svaly odpočaté a nervový systém dokáže dobře řídit koordinaci. Pohyb působí lehce a zátěž máme pod kontrolou.

S postupující únavou se však může měnit:

• svalová síla a vytrvalost,
• koordinace pohybu,
• schopnost udržet správnou osu kloubu,
• technika běhu, dopadu nebo změny směru,
• rozložení sil mezi jednotlivé tkáně.

Neznamená to, že šlachy a vazy najednou „převezmou práci svalů“. Šlachy přenášejí svalovou sílu během celého pohybu a vazy se na stabilitě kloubu podílejí průběžně. Únava ale může změnit pohybový stereotyp a zatížit některé struktury více nebo jiným způsobem, než na jaký jsou připravené.

Bolest se potom nemusí objevit během prvních minut. Může přijít až na konci tréninku, několik hodin po něm nebo následující den.

Únava proto není pouze otázkou výkonu. Ukazuje také, jak dlouho dokáže pohybový aparát udržet kvalitní pohyb pod zátěží.

Když bolest zmizí, nemusí být návrat dokončený

Jednou z častých chyb je návrat k plné zátěži okamžitě poté, co bolest ustoupí.

Pacient řekne:

„Už to nebolí, tak jsem začal znovu běhat.“

Ústup bolesti je dobrá zpráva, ale není jediným kritériem připravenosti. Svaly, šlachy a další tkáně se přizpůsobují rozdílnou rychlostí. U šlach a vazů může obnova zatížitelnosti trvat podstatně déle než návrat subjektivně dobrého pocitu.

Před návratem k plnému výkonu je proto vhodné sledovat také:

• rozsah pohybu,
• svalovou sílu a vytrvalost,
• stabilitu a koordinaci,
• toleranci postupně zvyšované zátěže,
• reakci tkání během následujících 24 až 48 hodin,
• zvládnutí pohybů typických pro daný sport.

Nepřítomnost bolesti ještě sama o sobě nedokazuje plnou připravenost tkáně.

Návrat ke sportu by proto neměl řídit pouze aktuální pocit, ale také funkční stav a reakce na postupně dávkované zatížení.

Hypermobilita: problémem není rozsah, ale jeho kontrola

Dalším častým scénářem je hypermobilní člověk, který při pocitu napětí nebo bolesti začne intenzivně protahovat již velmi pohyblivé klouby.

Hypermobilita sama o sobě nemusí znamenat onemocnění ani automaticky způsobovat bolest. Problém může vzniknout tehdy, když většímu rozsahu pohybu neodpovídá dostatečná svalová kontrola.

Opakované protahování do krajních poloh může u některých hypermobilních lidí obtíže zhoršovat. Neplatí ale, že každý strečink je automaticky škodlivý. Také hypermobilní člověk může mít některé svaly skutečně zkrácené. Protahování proto musí být cílené a nemělo by bezdůvodně zvětšovat už tak nadměrný rozsah kloubu.

Větší význam obvykle mívá:

• posílení svalů kolem kloubu,
• nácvik kontroly pohybu,
• zlepšení rovnováhy a propriocepce,
• práce ve středním rozsahu kloubu,
• postupné zvyšování vytrvalosti,
• omezení nekontrolovaného pohybu do krajních poloh.

Hypermobilní kloub většinou nepotřebuje další rozsah. Potřebuje především naučit tělo bezpečně využívat rozsah, který už má.

Co mají tyto situace společného

Únava na konci tréninku, předčasný návrat po bolesti i symptomatická hypermobilita mají společný princip:

Požadovaná zátěž překročila aktuální kapacitu pohybového aparátu.

Nejde přitom pouze o kolagen. O výsledku rozhoduje spolupráce:

• svalů a šlach,
• vazů a kloubního pouzdra,
• nervového systému,
• koordinace pohybu,
• celkové kondice,
• regenerace a výživy.

Pojivové tkáně se dokážou zatížení přizpůsobovat, ale obvykle pomaleji než svalová výkonnost. Proto může člověk získat pocit, že už zvládne větší výkon, dříve, než jsou na stejnou zátěž připravené všechny části pohybového aparátu.

Co s tím můžeme dělat v praxi

Nejdůležitější je spojit několik kroků.

1. Postupně řídit zatížení

Zátěž nezvyšujeme pouze podle pocitu během cvičení. Sledujeme také reakci těla po tréninku a následující den.

2. Rozvíjet sílu, vytrvalost a kontrolu

Nestačí jednorázově zvládnout správný pohyb. Kloub musí zůstat pod kontrolou také při opakování a narůstající únavě.

3. Dopřát organismu regeneraci

Adaptace probíhá mezi jednotlivými tréninky. Význam má spánek, dostatečný energetický příjem, bílkoviny a celkově pestrá strava.

4. Nepřehlížet dlouhodobou nebo vracející se bolest

Pokud se bolest opakovaně vrací, zhoršuje se nebo omezuje běžnou funkci, je vhodné odborné vyšetření. Příčina nemusí být pouze v přetížení nebo v „nedostatku kolagenu“.

Jakou roli může mít kloubní výživa

Výživa poskytuje organismu stavební látky potřebné pro běžnou obnovu tkání. Doplněk stravy však nedokáže sám stabilizovat kloub, nahradit rehabilitaci ani zajistit bezpečný návrat ke sportu.

Kolagin® byl navržen jako komplexní doplněk každodenní výživy. Obsahuje mimo jiné vitamin C, který přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci chrupavek a kostí.

Jeho užívání má smysl chápat jako jednu z podpůrných součástí dlouhodobé péče – vedle cíleného pohybu, přiměřeného zatěžování, pestré stravy a regenerace.

Více informací o složení najdete na www.kolagin.com