Přetížení nezačíná bolestí. Tělo dlouho kompenzuje – než vystaví účet

Bolest často není prvním signálem přetížení.

Než se objeví, mohou se postupně měnit drobnosti: technika běhu, stabilita při došlapu, rozsah pohybu nebo způsob, jakým tělo rozkládá zátěž. Někdy přibude více tréninku, schodů či práce vestoje. Jindy se zhorší spánek a regenerace.

Tělo má značnou schopnost přizpůsobení. Zapojí jiné svaly, změní pohybový stereotyp a část zátěže přenese jinam. To může určitou dobu fungovat. Neznamená to však, že všechny zatěžované struktury mají dostatečnou rezervu.

A pak člověk řekne:

„Koleno mě začalo bolet úplně najednou.“

Ve skutečnosti se bolest mohla objevit náhle, ale podmínky pro její vznik se vytvářely postupně.

Bolest není přesná kontrolka poškození

Bolest je důležitý ochranný signál, ale není jednoduchým měřičem stavu tkání. Její intenzita nemusí přesně odpovídat rozsahu poškození.

Někdy může být tkáň dlouhodobě přetěžovaná, aniž by výrazně bolela. Jindy přetrvává bolest i poté, co se původní poranění zahojilo, protože se změnila citlivost nervového systému. Výsledný vjem ovlivňuje také únava, spánek, stres, předchozí zkušenosti a celková kondice člověka.

Proto není správné říkat, že tělo do objevení bolesti jednoduše „mlčí“. Často vysílá jemnější signály:

• opakovanou ztuhlost po zátěži,

• horší koordinaci nebo techniku pohybu,

• pocit nejistoty v kloubu,

• pokles výkonu bez zjevné příčiny,

• delší dobu potřebnou k regeneraci,

• citlivost, která se vrací při stejném pohybu.

Právě tyto změny má smysl zachytit dříve, než člověka bolest donutí aktivitu výrazně omezit.

Místo bolesti nemusí být místem, kde problém začal

Pohybový aparát funguje jako propojený celek. Při každém kroku spolupracují chodidlo, kotník, koleno, kyčel, pánev i páteř.

Když některá část nepřenáší zátěž dobře, tělo si vytvoří náhradní řešení. To samo o sobě nemusí být špatně – kompenzace je přirozená schopnost organismu. Problém vzniká tehdy, když je dlouhodobá a některé struktury kvůli ní pracují nad svou kapacitu.

Typickým příkladem je bolest kolene při běhu, dřepu nebo chůzi ze schodů. Člověk se pochopitelně soustředí na koleno. Při vyšetření se ale někdy ukáže nedostatečná stabilizace pánve, horší řízení pohybu v kyčli nebo omezená funkce kotníku.

Stehno se pak při zatížení může stáčet dovnitř a koleno se opakovaně dostává do méně výhodné osy.

Obtíže kolena proto může být vhodné hodnotit v souvislosti s funkcí celé dolní končetiny.

Kloub není samostatná součástka

Svaly, šlachy, vazy, chrupavky a kloubní pouzdra nefungují odděleně.

Sval vytváří sílu, šlacha ji přenáší na kost a vazy spolu se svaly pomáhají udržovat stabilitu kloubu. Kloubní chrupavka snižuje tření a rozkládá tlak mezi kloubními plochami. Kloubní pouzdro se podílí na stabilitě i vnímání polohy kloubu.

Pokud některá část systému nestačí požadavkům zátěže, může se její větší podíl přenést jinam.

Právě proto nestačí hodnotit pouze místo, které bolí. Důležité je podívat se také na pohybový stereotyp, sílu, koordinaci, rozsah pohybu a na to, jak rychle se v poslední době změnila celková zátěž.

Zátěž není nepřítel. Problém je nepoměr

Pohyb pojivové tkáně neopotřebovává automaticky. Přiměřené mechanické zatížení je naopak důležitým podnětem pro jejich udržování a adaptaci.

Riziko vzniká především tehdy, když aktuální nároky překročí schopnost těla regenerovat a přizpůsobovat se. Může jít o příliš rychlé zvýšení tréninku, opakování stejného pohybu, nedostatek odpočinku nebo návrat ke sportu po delší pauze ve stejné intenzitě jako dříve.

Svalová síla a kondice se navíc mohou zlepšovat rychleji než mechanické vlastnosti šlach. Člověk se proto může cítit výkonnější dříve, než jsou všechny struktury připravené přenášet vyšší zatížení.

Pocit „ještě můžu“ tedy nemusí vždy znamenat „všechno už je připravené“.

Co řešit dříve, než vás bolest zastaví

Prevence přetížení neznamená vyhýbat se pohybu. Znamená dávkovat ho tak, aby se tělo mělo šanci přizpůsobit.

Dává smysl sledovat především:

• pohybovou techniku a koordinaci,

• postupné navyšování zátěže,

• pravidelné střídání zatížení a odpočinku,

• spánek a celkovou regeneraci,

• dostatečný příjem energie, bílkovin a dalších potřebných živin,

• opakující se ztuhlost, citlivost nebo pokles výkonu.

Pokud bolest přetrvává, zhoršuje se, vznikla po úrazu nebo je spojená s otokem, nestabilitou, nočními obtížemi či výrazným omezením pohybu, je vhodné odborné vyšetření. Pouhé přidání doplňku stravy takovou situaci nevyřeší.

Kolagin® jako jedna část širší péče

Komplexní kloubní výživa může být součástí dlouhodobé péče o pohybový aparát. Nemůže ale napravit nevhodnou techniku, nahradit regeneraci ani vykompenzovat trvale nepřiměřenou zátěž.

Proto jsme Kolagin® nepostavili pouze na jednoduché představě „bolí mě koleno, vezmu si něco na koleno“. Receptury jsou zaměřené na komplexní podporu výživy struktur pohybového aparátu a obsahují kombinaci cíleně vybraných složek. Vitamin C přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci chrupavek a kostí.

Největší smysl však dává širší souvislost:

Přiměřený pohyb. Postupná zátěž. Regenerace. Výživa.

Tělo totiž většinou nevystaví účet za jeden špatný krok. Častěji sečte mnoho drobných položek, kterých jsme si dlouho nevšímali.