Stojíte rovně a běháte pravidelně. Co skutečně rozhoduje o zatížení kloubů?

Na první pohled může všechno vypadat v pořádku.

Člověk stojí vzpřímeně, pravidelně běhá, cvičí a má dobrou kondici. Přesto se mohou postupně objevit bolesti kolen, kyčlí, Achillových šlach nebo zad.

Neznamená to automaticky, že stojí nebo běhá „špatně“. Poloha těla ani běžecký styl nejsou jednoduchou fotografií, podle které lze spolehlivě předpovědět budoucí obtíže.

Mnohem důležitější je, zda celková zátěž odpovídá aktuální kapacitě pohybového aparátu.

Stát rovně neznamená stát dokonale

Při stání udržují polohu svaly společně s vazy, kloubními pouzdry, tvarem kloubů a dalšími strukturami. Pasivní tkáně se na přenosu sil podílejí přirozeně. Není jejich úkolem pouze čekat, až svaly přestanou pracovat.

Současně ale platí, že dlouhé setrvávání v jedné poloze může být nepříjemné. Někteří lidé si stání usnadňují maximálním propnutím kolen, vychýlením pánve nebo přenesením téměř veškeré váhy na jednu nohu.

Taková poloha sama o sobě nemusí kloub poškozovat. Pokud v ní ale člověk zůstává dlouho a bez pohybu, může se objevit:

• svalová únava,
• pocit ztuhlosti,
• lokální tlak,
• bolest zad nebo dolních končetin,
• potřeba stále měnit oporu.

Řešením není držet celé tělo neustále v napětí. Přílišná snaha o „dokonalé držení“ může být stejně únavná jako dlouhé pasivní stání.

Nejlepší postoj je ten, který můžeme měnit

Lidské tělo není určeno k jediné ideální poloze. Potřebuje variabilitu.

Při delším stání pomáhá:

• průběžně přenášet váhu mezi nohama,
• občas udělat několik kroků,
• nestát neustále v maximálním propnutí kolen,
• krátce si jednu nohu podložit,
• střídat stání, chůzi a sezení.

Není nutné každou sekundu kontrolovat, zda je pánev přesně uprostřed a kolena v učebnicové ose.

Dobré držení těla není strnulá poloha. Je to schopnost polohu bezpečně měnit.

Běh není nepřítelem kolen

Představa, že běh automaticky ničí chrupavku, neodpovídá současným poznatkům. U rekreačních běžců nebyl prokázán vyšší výskyt artrózy kolene než u neběžců. Některé studie naopak zjistily nižší výskyt artrózy mezi rekreačními běžci.

To neznamená, že při běhu nemůže vzniknout přetížení nebo poranění. Znamená to, že problém nelze vysvětlit samotnou existencí nárazů při každém kroku.

Klouby, šlachy, svaly i kosti jsou na mechanické zatížení přirozeně připravené a dokážou se mu postupně přizpůsobovat.

Rozhodující je především vztah mezi:

• objemem a intenzitou běhu,
• předchozí trénovaností,
• schopností regenerace,
• svalovou silou a vytrvalostí,
• předchozími poraněními,
• celkovým zdravotním stavem.

Existuje správný běžecký styl?

Běžecký styl může ovlivnit, jak se síly rozdělují mezi chodidlo, kotník, koleno a kyčel. Neexistuje však jediná ideální technika vhodná pro všechny.

Lidé se liší:

• stavbou těla,
• rozsahem pohybu,
• délkou končetin,
• rychlostí běhu,
• zkušenostmi,
• silou a koordinací.

Například pohyb kolena mírně dovnitř při došlapu není automaticky známkou poškozování kloubu. Určitá rotace a pohyb ve více rovinách jsou přirozenou součástí běhu.

Význam má především to, zda je pohyb spojen s obtížemi, jestli se při únavě výrazně mění a zda je člověk na danou zátěž připravený.

Problém často není styl, ale dávka

Mnoho běžeckých obtíží nevzniká proto, že člověk udělal jeden chybný krok. Častěji se objeví po změně, na kterou tělo nemělo dostatek času:

• náhlé prodloužení vzdálenosti,
• zvýšení počtu tréninků,
• rychlejší tempo,
• přidání kopců nebo intervalů,
• návrat po nemoci či delší pauze,
• kombinace běhu s další náročnou aktivitou,
• nedostatek spánku a regenerace.

Stejný běžecký styl může být při pěti kilometrech bez problémů, ale při patnácti kilometrech už může překročit aktuální kapacitu tkání.

Proto není nejdůležitější otázka:

„Běžím dokonale?“

Lepší otázka zní:

„Je moje tělo připravené na množství a intenzitu běhu, které po něm právě požaduji?“

Silné svaly pomáhají, ale nejsou jediným faktorem

Dostatečná síla svalů pomáhá vytvářet, přenášet a brzdit síly při pohybu. Pro běžce je důležitá zejména síla a vytrvalost svalů lýtek, stehen, kyčlí a trupu.

Ani silný člověk však není automaticky chráněn před všemi obtížemi. Výsledek ovlivňuje také:

• koordinace,
• technika konkrétního pohybu,
• tréninková dávka,
• únava,
• regenerace,
• předchozí poranění.

Síla vytváří rezervu. O tom, zda je využita správně, rozhoduje celý pohybový systém.

Pojivové tkáně potřebují zatížení

Šlachy, vazy, chrupavky a další pojivové tkáně nejsou křehké struktury, které se snažíme před každým nárazem chránit. Mechanické zatížení potřebují k udržení svých vlastností a k postupné adaptaci.

Zátěž ale musí být přiměřená.

Příliš malá aktivita může vést ke snižování kapacity tkání. Náhlé nebo nadměrné zatížení může naopak překročit jejich aktuální toleranci.

Vhodný podnět je:

• pravidelný,
• postupně dávkovaný,
• přiměřený současné kondici,
• doplněný regenerací.

Neexistuje univerzální počet kroků, při kterém se začnou klouby poškozovat. Stejných pět tisíc kroků může být pro jednoho člověka běžná aktivita a pro jiného výrazná zátěž po dlouhé pauze.

Podle čeho upravovat zátěž

Místo neustálého sledování každého úhlu při běhu je praktičtější vnímat reakci těla.

Sledujte:

• zda bolest během aktivity narůstá,
• jestli se mění technika při únavě,
• zda se objevuje otok,
• jak se cítíte několik hodin po běhu,
• zda jsou obtíže následující den lepší, nebo horší,
• jestli se při stejné dávce stav postupně zlepšuje.

Pokud se bolesti opakovaně vracejí, může mít smysl odborná analýza běhu. Její cílem ale nemá být násilně vytvořit „dokonalý“ styl, nýbrž najít úpravu, která konkrétnímu člověku pomůže lépe tolerovat zátěž.

Kde má místo Kolagin®

Kolagin® není náhradou přiměřeného pohybu, rehabilitace ani regenerace. Stejně tak nemůže napravit nevhodně nastavený trénink nebo zabránit každému sportovnímu poranění.

Je vhodné jej chápat jako jednu z podpůrných součástí výživy. Obsahuje mimo jiné vitamin C, který přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci chrupavek a kostí.

Dlouhodobá péče o pohybový aparát proto nestojí na jedné věci, ale na kombinaci:

• pravidelného pohybu,
• přiměřeného zatěžování,
• svalové síly a vytrvalosti,
• dostatečné regenerace,
• pestré stravy a dostupných stavebních látek.

Klouby nepotřebují dokonalost

Není nutné stát celý den jako voják ani běhat podle jediného univerzálního návodu.

Klouby potřebují především dostatečnou kapacitu, rozumně dávkovanou zátěž a možnost postupně se přizpůsobovat.

Prevence proto nezačíná strachem z každého propnutého kolena nebo tvrdšího došlapu. Začíná schopností vnímat reakci těla, měnit polohy, postupně zvyšovat zátěž a dopřát organismu čas na regeneraci.